Filmové recenze čili co si o tom výtvoru myslím já osobně

Není to pravda příliš často, ale tu a tam se objevují filmy, kde si zahrají hadi. Velcí či malí, to je různé.
Mně pochopitelně zajímají ty filmy, kde hrají ti velcí. Jenže háček je v tom, že had je špatný herec :o)) Takže se do toho, aby se režisérovu přání vyhovělo, vkládají stále víc počítače. Důsledkem je, že režisér má větší tvůrčí možnost. Je to ale neblahý důsledek. Vzniklý produkt jen málokdy má něco společného s realitou, jeho účelem je pouze jednostranně zastrašovat a děsit diváka. Člověk, který o hadech něco ví, pak většinou odchází znechucen, ačkoliv i tady se najdou výjimky. Budu se snažit vás o svých zkušenostech informovat - třeba vám ušetřím čas nebo vás aspoň pobavím.


Anaconda

  A začneme hned zostra. Anaconda - film pojednávající o dramatickém pátrání po gigantickém hadovi, ač to původně vůbec nebylo cílem výpravy. Nebudeme se asi zabývat dějovou linkou, ta je slabá jako vždy podle osvědčeného klišé, že nakonec musí zvítězit Jeden Opravdový Američan, pokud možno zachraňující pro obměkčení srdce diváka Slabou Dívku. V tomto případě ještě je celý film okořeněn vydatnou dávkou antirasismu, prostupujícího v poslední době většinu americké produkce, a sice že ten největší záporák je běloch stejně jako ti další slabí a nerozhodní, zatímco Američan, Který Si Vždy Ví Rady, je černoch. Nemám nic proti černochům, to bych chtěl, aby bylo jasné, avšak v poslední době to začíná být stále patrnější. Ne-li konečný vítěz, tedy alespoň šéf. Tenhle přežije jako jediný i objetí anakondy - viz snímek. Prostě nezničitelný ...
  Leč vraťme se k filmu. Ze začátku to vypadá docela dobře - objeví se totiž dokonce opravdoví, reální, dvoumetroví hroznýši! Ta radost! Bohužel jen na chvilku. Ve chvíli, kdy se objeví filmový výtvor podle představ režiséra čili anakondí monstrum, je rázem po iluzích. Bohužel, protože stačilo málo, aby film působil podstatně realističtěji. Tolik promrhaných prostředků! Výtvarníci prý celé hodiny proseděli před terárii skutečných velkých škrtičů, pozorovali jejich způsoby lovu, způsoby pohybu atd. Proč, to netuším, neboť si myslím, že většinu té doby strávili dloubáním v nose či jinou podobnou zábavou. Několik příkladů:
- Proč probůh ta potvora při každém pohybu tiše pořvává, a to i pod vodou? Kde vzali ten zvuk?
- Přesunuli jí oči dopředu a dodali jí tak "zamračený výraz". Proč? Nehybnost anakondích očí tam, kde mají být, by byla mnohem působivější.
- Jak zoufale málo roztažitelná je tlama modelu! Jak málo se otevírá! Proto potřebovali tak velkého hada. Ve skutečnosti by na člověka stačila mnohem menší tlama.
- Když někoho škrtí, je slyšet praskání kostí. To je prý velmi děsivé. Viděl jsem však mnohem děsivější pohled na oči vylézající z důlků, plnící se krví, prokouslý, fialový jazyk a růžovou pěnu vymáčklou z plic, aniž praskla jediná kůstka v těle. Bavíme se o filmu, kde má had budit hrůzu? Věděl bych, jak, ale praskáním kostí to nebude ...
  Myslím, že více slov nemá cenu utrácet. Máte-li zájem vidět film, kde anakonda skáče jako jojo, škrtí ocasem, zvrací hlavního spolknutého záporáka, aby ten pak již natráven (po pár minutách) spiklenecky mrkl na hlavní kladnou hrdinku atd., pak je to film pro vás ... :o)))


Indiana Jones a trilogie jeho výprav

  V těchto filmech si kromě skvěle vedené dějové linky a spádu filmů zahráli i hadi.
  Zajímavá akce se odehrála v kryptě ve filmu Indiana Jones a Dobyvatelé ztracené archy, kam Jonese zavřeli s krásnou hrdinkou Marion, na dně pokrytém hady. Většina jich byla za sklem. Herci se však pohybují i mezi několika skutečnými krajtami. Při přípravě této scény se stalo, že jedna krajta pošla. Spielberg však zakázal krajtu odnést a ve chvíli, kdy jela kamera naostro a oba herci byli mezi hady, nechal onu pošlou krajtu shora hodit Marion na krk, prý aby znásobil její hrůzu z hadů a scéna byla věrohodnější. Herečka v jednom rozhovoru poté přiznala, že skutečně chtěla za tento vtípek Spielberga zabít a pokud člověk ví, na co má koukat, je to v jejím výraze vidět.
  Ve filmu Indiana Jones a Chrám zkázy se jen epizodně vyplazí krásná krajta v letadle jako miláček pilota, aby mohl Indiana Jones zařvat hrůzou (poté, co ho nevyděsil tolik ani celý kmen domorodců, střílející na něj otrávené šipky) a dát tak najevo, že nemá hady rád.
  Scénka v jednoucím vlaku v Indiana Jones a Poslední křížová výprava trošku sklouzávala do klišé, ale takovému filmu se to dá odpustit.


Python

  Myslel jsem si, že mně po shlédnutí Anacondy už nemůže nic překvapit. Omyl. Fantazie tvůrců nezná hranic a počítače tyto hranice posouvají ještě dál. Ve spojení s neinformovaným scénáristou a režisérem, tvořícím efektní scény, přímo vražedná kombinace.
  Opět to vypadá ze začátku dobře, protože jedna z postav má svého oblíbeného hada, krajtu tmavou, docela pěknou a bydlí s ní ve stanu. Bohužel jen do chvíle, kdy postavu cosi sežere. Doktor, který to celé má na svědomí, protože vedl experimenty, má jako svého mazlíka krajtu královskou, kterou nosí po kapsách (kdo krajtu královskou má, ví, proč říkám po kapsách a ne v kapse ...).
  Takže tu máme zmutované monstrum, plivající kyselinu, monstrum, které nelze prostřelit, monstrum, které se pohybuje rychleji než auto a přitom je mnohem větší. Lidé se ztrácejí a dlouho se nic netuší, což je při takové velikosti celkem s podivem. Celé je to vytvořeno počítačem a bohužel na rozdíl od např. Jurského parku je to vidět. Nejvíc asi ve scéně, kdy se hlava pythona probourá do koupelny a odnáší člověka - bohužel však ten člověk ze záběru odchází po svých. Divné, že?
  Asi jediným příjemným ozvláštněním této očividné pohádky pro děti, tvářící se jako děsivý film, je to, že tu nikdy není jasné, kdo se stane příští obětí. Neschopnost úderného komanda, které před závěrem se vší technikou zaútočí na svlečenou kůži, by asi ve skutečném životě zdařile aspirovala na zápis do knihy nejhloupějších příhod na světě.
  Je to film, patřící do kategorie "vidět a zapomenout, že jsem se na takovou blbost nechal nachytat". Škoda peněz za půjčovné.


Python 2

Nečekal jsem, že se mi dostane ještě takovéhohle trestu. I když, vezmu-li v úvahu, že některé věci už na od začátku byly tak špatné, až byly opravdu směšné, koeficient zábavnosti nebyl úplně nejhorší :) Od honu na smrtícího geneticky upraveného megahada plivajícího kyselinu se toho nedá příliš čekat, ale hlavní hrdina baseballový nadhazovač s temným břemenem minulosti čelící jakémusi tragicky rozanimovanému kolosu a "nečekaná", od doby Cameronových Alienů děsně coolová tečka s více než jedním kusem nezničitelného zabijáka, to je skutečně nářez všech nářezů :) A to se tu ještě vyskytuje známka té největší lacinosti a odfláknutosti, neboli střih horší než na saku šitém Vasilem Biľakem a opakované použití týchž záběrů. No prostě naprosto sprostá trága oproštěná od všeho kromě té nejprostší prostoty.

Film je neuvěřitelně špatný. Když jsem jej sledoval poprvé, nevěděl jsem, zda se smát nebo kroutit hlavou. Konkrétně se to stávalo u scén, kdy neohrožené komando ostrých hochů chodí z neznámých důvodů po ruské základně ve zpomalených záběrech, nebo při scénách s hadem, který vypadá jako kreslený. Jeho první zjevení v jeskyni je útokem na základní lidské biologické potřeby. Stejně tak nemají konkurenci Čečenci, kteří ve východním Rusku (!) sestřelí letadlo. Důležite informace herci pro jistotu přinejmenším dvakrát zopakují ( rozuměj : pro vyplnění stopáže padne každá z rostoucích částek za odlovení hada přibližně osmkrát a nezřídka v jedné větě). Některé scény naopak osvíceně parodují použitá klišé v tzv. B filmech a klasické kritické momenty zkracuje na poměrně únosnou míru (rozuměj: Letadlo v bouři : Pilot jedna : "Pokuste se nahodit motor číslo jedna!!! Pilot dvě : Dobrá, Už běží!!!")

Jediné, co se dá na tomhle filmu strávit, jsou poměrně zajímavě zpracované úvodní titulky. Svatá prostato :)


Mauglí, druhá kniha džunglí

  Ale abych pořád jenom nepomlouval. Tuhle mně příjemně překvapil film Mauglí, druhá kniha džunglí (to slovo druhá je velmi důležité!) z kupodivu taky americké dílny. Kromě spousty zdařilých scének zvířat, zejména medvěda, vlků, opic a slonů tam totiž vystupuje dost velká krajta tmavá, nošená po většinu filmu svým "páníčkem", bizarním plešatým týpkem.
  Celý děj je "retro" z doby, kdy Rudyard Kipling svou Knihu džunglí napsal. Je to laděné do komična a spíš tak na odpolední produkci. Příjemné ale je, že tvůrci se neuchýlili k levným trikům nebo alespoň ne takovým, které by popíraly základní přirozenosti účinkujících zvířat. Scénky působí naprosto věrohodně a zvířata skutečně "hrají", žádné počítačové animace. Co je ale důležité - krajta vystupuje nejprve jako spojenec a ke konci už jednoznačně jako kladný hrdina a to se dá považovat za naprostý průlom po všech těch rádobyděsnahánějících strašácích.
  Už scéna, ve které se krajta vydává na strom, aby pomohla odchytit chlapce spícího na stromě a zároveň ho přidržet, aby nespadl dřív, než jej lidé dole budou připraveni zachytit, mně příjemně překvapila. Jedna ze závěrečných scén, kdy krajtu spouštějí dolů děravou kupolí, aby se sama ovinula pod paží Mauglího a lidé nahoře ji pak i s ním zavěšeným na krajtě mohli vytáhnout, patří myslím k naprostým vrcholům toho, co lze s hadem dělat. Krajta se totiž kolem chlapce ovine naprosto dobrovolně a skutečně jej drží, když ji táhnou zpět. Kluk na ní visí bez jakékoliv další podpory, aniž by ale byl jakkoliv ohrožován na životě.
  Nenechte si tento film ujít!


Anacondas - The Hunt for the Blood Orchid

  Dlouho jsem byl na rozpacích, co k tomu vůbec napsat. Opět je to jeden z filmů, patřící do kategorie "vidět a zapomenout, že jsem se na takovou blbost nechal nachytat". Mám-li tedy dostát svému slovu, že vám ušetřím čas, musím velmi opatrně, abych zůstal v mezích slušnosti.
  V podstatě jde o to, dostat vhodnou potravu anakondám (tady jich je víc) na dosah. V první polovině filmu se proto neděje v podstatě nic zvláštního, kromě náznaků, doslova opsaných z Čelistí nebo z Jurského Parku, potrava jen cestuje blíž a blíž, přičemž je postupně zbavována všech civilizačních vymožeností. Aby se divák nenudil, cesta je opentlena příběhem o tom, že kdesi hluboko v džungli existuje tajemná krvavá orchidej kvetoucí jednou za sedm let, jejíž získání bude pro obvyklou sadu postav (jeden Chlap, jeden Hodný, jeden Zlý, jeden Bohatý, jedna Bohatá, jedna Slabá) určitě neuvěřitelným přínosem. Anakondy zatím krouží pod hladinou.
  Když konečně dojde na akce, je to slabota, přátelé. Bohužel ač velmi nerad, musím zkonstatovat, že v první Anacondě se ten had pohyboval mnohem věrohodněji - a nevěřil bych, že to někdy řeknu. I člověk raněný slepotou pozná počítačovou animaci, velmi odbytou, skoro jako by použili výprodejní techniku. Opravdu jsem se snažil, ale nenašel jsem v celém filmu žádné slušné místo, přestože o životě anakond měl tvůrce jakousi z rychlíku vytvořenou představu, o čemž svědčí závěrečná scéna hromadného páření všech (?) giga anakond, které v oblasti žijí a které jako na potvoru probíhá právě v době, kdy orchideje kvetou.
  Pokud jsem o prvním díle psal, že anakonda skáče jako jojo, tak tyhle jsou turbojojo. Jejich pohyby jsou tak nepravděpodobně rychlé, že je skoro nikde není vidět jinak než rozmazané (pročpak asi?). Z těch slabých scén podle přísloví mezi slepými jednooký králem je asi nejlepší jedna z posledních scén, kdy anakonda škrtí černocha (komickou figurku) spolu se stromem. Ovšem jen do chvíle, kdy ji odspoda hozeným nožem (!) zapíchne hlavní hrdina. Pak už je to čistá komedie.
  Podle mne asi jediný slušný záběr je na model, se kterým si tvůrci opravdu dali práci. Model představuje chycenou, usmrcenou a rozpáranou anakondu v domorodé vesnici, z níž čouhají lidské nohy. Bohužel ani tento záběr není takový, aby mohl přesvědčit o pravosti - celou dobu záběru jsem čekal, kdy se nohy pohnou.
  Víc není co dodat. Celá děj je jasný v podstatě od začátku a nečekejte žádná podstatná překvapení, záporák sejde ze světa obzvláště zavrženíhodným způsobem, ovšem ani zdaleka ne tak působivě jako v první Anacondě ...
  Recenze od www.nowrunning.com


Boa vs. Python

  Tohle bude asi na nějakou dobu poslední recenze, protože se zdá, že téma příšerných gigantických velkohadů je zřejmě vyčerpáno. Alespoň nic nového se zatím nechystá.
  Komu nevadí typ filmu, který dokáže plynule a nenásilně sloučit Jurský park 2 - Ztracený svět, Vetřelce a Pobřežní hlídku, to vše střihnuté spíš televizně než filmově, přijde si na své a docela se pobaví. Hadi jsou počítačoví, ani se netváří, že by nebyli - jejich textura by skvěle zapadla do her typu Doom. Tady působí sice poněkud nezvykle, ale koneckonců to gigantický had vždycky, ne? Zato budiž objektivně řečeno, že tito hadi se pohybují podstatně věrněji, než ve všech dříve popsaných filmech s umělými hady, s výjimkou vlastnosti, opsané od leguánů, a sice že umějí švihat ocasem. No, to by ale zase nebylo až to nejhorší, jen se tím nenechte zaskočit.
  Děj mně docela po všech těchto výhradách překvapil, má totiž příjemně zvrhlý nápad, i když hlavní zápletka je jasná od první chvíle - tohle prostě pobřežní hlídku nezapře. Nenechte se zmást tím, že film začíná v hale wrestlingových zápasů - je to pokus o analogii, jakže se to všechno odehraje ...
  Tož jen telegraficky, cože se to tam vlastně odehrává? Miliardář si odněkud veze obrovského pythona kamionem (kde se python vzal, film neřeší). Když se po cestě začne v kamionu mlít, posádku nenapadne nic inteligentnějšího než ocelový box ve tmě uprostřed silnice otevřít. A považte, had uteče! Zmizí v podzemí nějakých katakomb a odtud počne nebohému obyvatelstvu škodit, protože má prostě hlad a oni se tak snadno nabízejí. I vydá se po jeho stopách tým, najatý miliardářem, pracovně nazvaný A = záporný. Není příliš úspěšný, čímž myslím, že občas je někdo sežrán.
   Mezitím se do toho vkládá i vláda a objevují vědce, který má ve své laboratoři stejně gigantického boa, samici, ovšem sympaťačku, která žere z ruky (jiné hady - ehm). I namontují boačce jakési kamery a sledovací systém, díky němuž prý budou vidět všechno, co ona (kterýžto systém v převážné většině nefunguje a oživují jej pouze systematické kalibrované údery do přístroje, který třímá vědkyně) a pošlou ji do podzemí, aby pythona objevila. Celou akci podporuje vládní tým B = kladný. Také není příliš úspěšný.
  Boačka ovšem ano. Pythona nalezne a nastane jeden z mála okamžiků, kdy sledovací systém zafunguje, aby odhalil nejpřekvapivější scénu filmu, a sice že python boačku znásilnil! Neuvěřitelné, že? Dokud si to spolu rozdávají, týmy A i B jen přihlížejí. Když je hotovo, vydává se python likvidovat oba týmy. A boa? Inu, ihned (v ději skutečně není mezera ani časový střih!) snáší v katakombách několik vajec! Vejce vzápětí objevuje tým A, v patách následován týmem B - tak těsně, že po sobě omylem (oops) střílejí. Členka týmu A uchopí do ruky vejce, ale považte, vyklouzne jí a rozbije se, za což ji boa, která to bedlivě sleduje, šetrně uškrtí. Scéna je celkem pěkně udělaná, dokonce jsem uviděl poměrně dobře okoukané pohyby žeberních oblouků!
  Vejce jsou později objevena znovu ... tentokrát pythonem. Ten jich vzápětí pár sežere, což přiměje boa, která ho přitom přistihla, aby definitivně zapomněla na své dobré mravy a poněkud se na něj naštvala. Začíná závěrečný souboj, ve kterém lidé jsou už jen statisti.
  Mno. Marně přemýšlím, do které kategorie tento výtvor zařadit. Víte co? Nechám to na vás ... :o)
  Recenze od DVDnet :o)


Únik z Alcatrazu

Čekal bych úplně cokoli, ale obřího PREHISTORICKÉHO hada v Antarktidě, to teda ne. Sněžná užovka o průměru ropovodu Družba si už brousí zoubky na hereckou atrapu Deana Caina a já to prostě beru tak, že jako má pan Skleněný svůj protějšek v Bruce the Unbreakable, má i Občan Kane svůj filmový protipól v podobě tohoto nezáživného arktického hnoje ze ztrouchnivělé dílny Phillipa J.Rotha. Ten člověk by mohl nudit za vlast a sklízel by jeden úspěch za druhým. Na podobná veledíla by měli výrobci lepit varování podobně, jako je na krabičkách cigaret: "Tento film škodí zdraví a může způsobit demenci!"

Ukázka dialogu:

"To bude největší objev v historii! Jurský park v současnosti!"
"Já Jurský park viděl, a nikdo tam nepřežil"

Ha! Jsem se vždy těšil, že až shlédnu nějaký ten odpádek, že si to vychutnám. Nicméně tentokrát nemám sil.


 © Daimon